Rok ďábla 2002
912
- Rating









8.0
- Other Title
- Rok ďábla
- Director
- Petr Zelenka
- Coutry / Year / Duration
- Česká republika / 2002 / 88 mins
- Category
- Příběh
- Actors
- Jarek Nohavica;, Karel Plíhal;, František Černý;, Karel Holas;, Jaz Coleman;, Jan PrentKarel Plíhal;, František Černý;, Karel Holas;, Jaz Coleman;, Jan PrentFrantišek Černý;, Karel Holas;, Jaz Coleman;, Jan PrentKarel Holas;, Jaz Coleman;, Jan PrentJaz Coleman;, Jan PrentJan Prent
- URL
- http://www.dvdexpress.cz/express/product.asp?catalog%5Fname=01%5Fvideo&category%5Fname=21%5Fpribeh&product%5Fid=01907
- Languages / Subtitles
- Dolby Digital 5.1EX:česky, Dolby Digital 2.0:česky / česky, anglicky, německy, francouzsky, španělsky, polsky, česky pro neslyšící
- Description
- Jan Holman, vyléčený alkoholik, přijíždí do Čech točit dokumentární film o alkoholické léčebně. Tam se setkává s Jaromírem Nohavicou a jeho "strážným andělem", Karlem Plíhalem. Karel Plíhal inscenuje na zkoušku svůj vlastní pohřeb. Smuteční průvod doprovází hudba kapely Čechomor. Jejich energie Plíhalovi učaruje. Později Čechomor doporučí jako doprovodnou kapelu Jaromíru Nohavicovi. Karel Holas, houslista Čechomoru, pracuje jako nájemný hudebník k obveselení hostů ve výtazích luxusních hotelů. Během jedné své jízdy se setkává s Jazem Colemanem, ex-zpěvákem britské kapely Killing Joke a dirigentem Sydneyské opery. Jaz nabídne Čechomoru turné se symfonickým orchestrem. Čechomor se ale nakonec rozhodne pro Nohavicu. Vyléčený Nohavica zaujme holandského dokumentaristu Holmana natolik, že opouští své původní plány a vydává se s nimi na turné. Členové skupiny i dokumentarista doufají, že odhalí tajemství tvorby legendárního písničkáře, místo toho se však musí sami vyrovnávat se zázraky, které je potkají. Rok ďábla je film pro lidi, kteří dokážou slyšet melodie.
Lze navolit shlédnutí filmu včetně původně nepoužitých záběrů. Délka filmu se tak prodlouží až na 108 minut. Bonusový materiál:nepoužité záběrydokumentfilm o filmuzkažené záběryrozhovorykomentářpísně z filmu
- Comments
- Začnu poněkud netypicky. Na Rok ďábla jsem šel s neblahým očekáváním a nedůvěrou. Přiznám se, že o Jaromíru Nohavicovi jsem toho příliš nevěděl, tedy kromě toho, že je to textař, písničkář a že jeho texty jsou celkem populární. Nic víc, nic míň. K filmům Petra Zelenky zachovávám tak trochu negativní postoj, jeho styl humoru mi až na několik výtečných hlášek ze Samotáře není moc blízký. Když po hodině a půl Rok ďábla skončil, sám sebe jsem nalezl v podivném stavu, kde se mísila radost, nejistota, smutek i naděje. A především pocit, že s recenzí takového filmu to nebude jen tak jednoduché.
Rok ďábla totiž vypadá na první pohled jako dokument. Jaromír Nohavica, Čechomor, Karel Plíhal, Jaz Coleman, koncertní šňůry, zvukové zkoušky, to všechno jsou jména a prostředky typické pro dokumentární film. S vědomím, že budu sledovat postupný vývoj ne nepodobný třeba Jarmuschovu Roku koně jsem první půlhodinku bral film jako jistý pomník osobě Jaromíra Nohavici. Teprve poté, co se začali členové Českomoravské hudební společnosti klábosit o tom, zda Nohavica nosí trenýrky či slipy, mi to doklaplo. Stačilo si jen uvědomit, že Petr Zelenka natočil Mňágu - Happy End, a byl jsem v obraze.
Rok ďábla je (na druhý pohled) mystifikační dokument, založený na reálných postavách a autentických situacích. Odborníci a znalci Nohavicovy tvorby to jistě dokáží odhadnout už ze zmíněných jmen. Jaromír Nohavica rozhodně není objevitelem Čechomoru. Skutečný vztah Nohavicy a Karla Plíhala lze v nejlepším nazvat "neutrálním" a má daleko k srdečnému přátelství tak jak je vidět ve filmu. Jaz Coleman …existuje vůbec nějaký Jaz Coleman ? Nebo holandský dokumentarista Jan Holman ? Ne, nikoli. Jediné co je z Nohavicova příběhu pravdivého, je jeho dávná alkoholová závislost a pobyt v léčebně. Sám Petr Zelenka přiznává, že Rok ďábla je ze 40% pravda, zbytek je jeho fantazie. Ale to zdaleka ještě není konec.
Rok ďábla na třetí pohled vypadá ještě úplně jinak. Když pomineme několik vzájemně se proplétajících se linií - Nohavicovu závislost na alkoholu, přítomnost holandského dokumentaristy , který tak dlouho chce aby Jaromír začal znova pít, až začne pít on sám a klesne na nejhlubší dno lidské cti, či osobu kontroverzního anglického hudebníka Jaza Colemana, zůstane nám tu dlouho opomíjený a nenápadný Karel Plíhal. Osoba, jejíž osud je odhalen na samotném začátku a původ někdy v prostředku, se vine filmem jako příslovečná červená nit, aby v závěru na sebe strhla veškerou pozornost a dodala filmu skutečnou pointu a v jistém směru i smysl.
Nechci vás na tomto místě připravit o zásadní překvapení, a tak už nebudu původ a smysl osoby Karla Plíhala dále rozvádět. Je však docela dobře možné, že si z filmu vyberete úplně jinou část, které vás zaujme. Petr Zelenka přiznal, že film několikrát přestříhával a pokaždé vyšel ze střižny úplně jiný film s úplně jiným hlavním hrdinou. Podoba, kterou máte možnost vidět v kině, je jakýmsi kompromisem, střípkem událostí a zážitků několika hlavních hrdinů, a je jenom a jenom na vás, jaká část se vám bude nejvíce líbit. Není to sice bezpodmínečně nutné, ale pro větší a intenzivnější zážitek bude lepší vidět film ještě minimálně jednou.
Petr Zelenka však při tiskové konferenci přiznal, že nehodlá nijak vysvětlovat, co vlastně chtěl filmem říci a že každý by si z něj měl odnést to, o čem může dále přemýšlet. Ačkoli je to nepravděpodobné, já osobně bych moc chtěl moc vidět Rok ďábla na DVD, se Zelenkovým audiokomentářm. Film by jistě ztratil pro mě jisté kouzlo tajemnosti, ale zase by mi pomohl lépe jej pochopit a předat dál divákům. Protože teď v této pozici, kdy mám sloužit jako médium mezi filmem a diváky, se cítím trochu bezradně. Nemohu vám přesně popsat, proč se mi Rok ďábla líbil, zda pro břitké dialogy, které mají velkou naději stát se kultovními, či pro halucinogenní sekvence s Jazem Colemanem ani co konkrétně jsem si z filmu odnesl (snad, že každý máme svého strážného anděla).
Takže snad mohu jen alibisticky prohlásit, že pokud máte rádi nejednoznačné a vícevrstvé podivnosti, které ale ve vás zároveň rozprostřou velmi intenzivní a velmi pozitivní pocity, nerozmýšlejte se zda na film jít či nikoli. Nezáleží zda máte rádi Jaromíra Nohavicu a znáte jeho texty, nechce se prostě jen tak unášet senzitivní atmosférou plnou pohody, melodií a nevysvětlitelných explozí zevnitř.
- Date / Location
- 2002-11-25 /
- MediaType / Format / Bitrate / Resolution / Framerate
-
/ /
kbps / 1.78:1 / fps
- Audio / Bitrate
- / kbps
- File Size / Disks
- kb / 1